Arabský kůň

Arabský kůň je nejtypičtějším a nejčistším představitelem skupiny plemen orientálních – východních. Je to staré kulturní plemeno, jehož rychlý rozvoj a rozkvět chovu proběhl na Arabském poloostrově v 1. polovině 7. století n.l. Kořeny jeho chovu však směřují do podstatně dřívějšího období do Malé Asie a již ve středověku v Asýrii, VIII. a VII. století př.n.l.

V České republice je arabský kůň chován v typu plnokrevném a čistokrevném (podle dřívějšího názvosloví označován jako arabský polokrevník) a základem arabského chovu jsou převážně koně původem z Topoľčianek.

Chovným cílem je všestranně výkonný, ušlechtilý, konstitučně tvrdý a dlouhověký arabský kůň středního tělesného rámce s dobrým charakterem, živým temperamentem, pevným zdravím a vytrvalostí, s použitím jak pod sedlo jako tzv. rodinný a vyjížďkový kůň (pro volný čas), soutěžní popř. drezurní, pro distanční jízdy, tak i do lehčí pracovní a kočárové zápřeže. Arabský kůň je později dospívající a ukončený tělesný vývoj je z tohoto důvodu až v 5. – 6. roce. Příliv genů jiných plemen s výjimkou zušlechťujícího arabského plnokrevníka a Shagya-araba je nepřípustný.

Za plnokrevný chov odpovídá Asociace chovatelů plnokrevného arabského koně (ACHPAK).