
je mi potěšením, že Vám mohu předložit materiál nazvaný „Vize českého zemědělství po roce 2010“. Předkládané vize byly zformulovány na základě široké diskuse zúčastněných stran ve Skupině pro strategické otázky v zemědělství a jejích pracovních týmech a představují požadovaný stav, kterého má být dosaženo pro budoucnost českého zemědělství a souvisejících oborů.
Obecné vize mají obecnou platnost a specifické vize je dále rozvíjejí pro jednotlivé oblasti. K jejich realizaci mohou přispět všichni, kterým záleží na budoucnosti českého zemědělsko-potravinářského komplexu bez ohledu na to, zda jsou zapojeni do prvovýroby, zpracování primární produkce nebo působí v jiných oblastech. Předložením tohoto materiálu naše práce nekončí, ale postupuje do fáze realizace jednotlivých vizí.
Jakub Šebesta
ministr zemědělství
Vypracováním Vizí českého zemědělství po roce 2010 byla pověřena Skupina pro strategické otázky v zemědělství, zřízená ministrem zemědělství ČR v prosinci 2009. Podkladem pro práci skupiny byly dílčí příspěvky zpracované dvanácti pracovními týmy pod vedením týmových koordinátorů z řad vedoucích pracovníků ministerstva zemědělství a za účasti celé řady odborníků z nevládních zemědělských i nezemědělských organizací, akademické sféry, zástupců regionů, politické reprezentace a dalších.
Materiál je strukturován do čtyř částí. První je analýza vývoje a stavu českého zemědělství, druhá kapitola je věnovaná vizím, třetí návrhům opatření a poslední je závěr. Nyní máte možnost posoudit výsledky práce skupiny, jejíž členové se podle mého přesvědčení zhostili svého úkolu velmi zodpovědně a za odvedenou práci jim patří mé poděkování.
Předložený materiál si neklade za cíl být hotovým receptem na to, jak přes noc učinit z našeho zemědělství konkurenceschopné a prosperující odvětví. Představuje ale klíčovou shodu zástupců zainteresovaných stran na cílech a také návrzích opatření vedoucích k jejich dosažení, která mohou českému zemědělství a souvisejícím oborům poskytnout dlouhodobou perspektivu. Představuje také odbornou platformu pro budoucí koncepční práci v resortu zemědělství.
Ing. Jiří Šír
předseda Skupiny pro strategické otázky v zemědělství
Koní bylo k 1.5. 2010 v ústřední evidenci v ČR registrováno přes 72 tisíc. Po roce 1989 začaly stavy koní v ČR klesat, obrat v tomto trendu nastal v roce 1996. Od tohoto roku se počet koní v ČR stále zvyšuje. Trend vzrůstající obliby koní a s tím stoupající jejich počet nadále trvá. V rámci platby na udržování trvalých travních porostů pastvou bylo k 31.7.2009 deklarováno 21.321 ks koní (1.439 ks ve stáří do 6 měsíců, 19.882 ks ve stáří nad 6 měsíců). Ostatní nedeklarované koně se také výrazně podílí na spotřebě produkce rostlinné výroby, na údržbě krajiny a ostatních souvisejících činnostech.
V oblasti šlechtění je v ČR v současné době činných 12 uznaných chovatelských sdružení, která realizují své šlechtitelské programy celkem pro 20 plemen koní. Nejpočetnějšími plemeny jsou český teplokrevník a anglický plnokrevník. Našim nejvýznamnějším původním plemenem zařazeným do genetických zdrojů je starokladrubský kůň.
Celní statistika zahraničního obchodu s koňmi vykazuje s výjimkou roku 1998 záporné saldo. Našim největším obchodním partnerem na trhu s koňmi je Německo.
1) Zachovat a popřípadě zvýšit stavy zvířat všech hospodářských zvířat, což by poskytlo širší možnosti pro uspokojení jak domácí poptávky, tak pro export živočišných komodit, a zároveň pro zajištění spotřeby tuzemských krmných obilovin a luskovin.
2) Sdružit kontroly z různých oblastí, úřadů, případně prováděných na základě různých zákonů, jejichž předmětem může být často stejný předmět podnikání, stejné ukazatele.
3) Zajistit, aby co nejvíce chovatelů mohlo rekonstruovat technologie mimo jiné i v zájmu splnění nových požadavků právních norem na minimální standardy pohody zvířat, a to jak z prostředků národních, tak evropských, omezit dlouhodobou přepravu zvířat. Zajistit možnost modernizovat a rekonstruovat existující stavby, ale i podporovat výstavby nových budov.
/.../8) Rozvíjet mimoprodukční funkce chovu koní a zlepšit postavení koní českého chovu na evropském trhu a tím zvrátit záporné saldo zahraničního obchodu s koňmi.
15) Zaměřit na využívání agroturistiky a údržby krajiny pastvou koní, které jsou dobrým předpokladem pro rozvoj tohoto odvětví v případě částečného snižování stavů přežvýkavců z důvodu snížené rentability jejich chovu v některých oblastech.
16) Využití většího počtu koní pro práci v lese je jeden z předpokladů pro rozvoj chovu chladnokrevných plemen koní. Zejména v chráněných oblastech, národních parcích, oblastech Natura 2000 je použití koní z hlediska ochrany přírody velmi žádoucí.
17) Především za účelem optimalizace a vyhodnocování šlechtitelských programů, je nutné vybudovat a provozovat výzkumnou základnu.
18) Realizovat kontroly dědičnosti pro dosažení genetického pokroku.
19) Zvážit zařazení koní zpět pod nižší sazbu DPH a to změnou znění příslušných evropských a národních předpisů.
20) Rozvíjet činnost obou zemských hřebčinců se státní podporou jako stabilizačního prvku chovu koní.
21) Je nutné také klást důraz na prohloubení sektorové a regionální spolupráce na národní úrovni. Z pohledu sektoru se jedná především o sektor zemědělství, vzdělávání, podnikání a cestovního ruchu.
Na tento materiál naváţí konkrétní strategie pro realizaci jednotlivých vizí, které relevantním způsobem vymezí konkrétní časové a věcné cíle.
© 1999 - 2010 Asociace svazů chovatelů koní České republiky, o.s. | Správa webu: Helena Görnerová, lachtan@equichannel.cz, www.helenag.cz